Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

JAK LZE VYUŽÍT TELEVIZNÍHO SERIÁLU PRO VÝUKU ANGLIČTINY

Standartní výbava učitele cizího jazyka? Učebnice, CD přehrávač, fix pro psaní na tabuli. Video? Ach ano, video, v pátek odpoledne si za odměnu pustíme nějaký super seriál. Jak sem potkal vaši matku. To je prča, ne? Studenti to mají sice všichni postahované z internetu, ale budou rádi, že nemusí vyplňovat cvičení z Murphyho a já si konečně oddechnu. Koneckonců, je to v angličtině. Dám jim tam titulky, to stačí. Úkol splněn.

O tom, že video může být skvělým nástrojem jazykového vzdělávání bylo napsáno už mnoho článků a knih. Pořád je však vnímáno jen jako jakýsi doplněk, něco navíc, co nepatří do řádné hodiny cizího jazyka. Materiálu je přitom na dosah neuvěřitelné množství. Je známým faktem, že na server YouTube přibude každou minutu 48 hodin videí. Znamená to, že shlédnout všechna videa, která na YouTube nahrají uživatelé za jediný den by vám trvalo přibližně 8 let.

Je na snadně, že ne všechen obsah stojí za zmínku. Je však více než jisté, že na dosah ruky je k dispozici velké množství materiálu, který při správném použití může představovat perfektní výukový nástroj. Nástroj, který pomůže učiteli motivovat studenty a dosahovat lepších výsledků ve výuce cizích jazyků. Nezbytným předpokladem pro to však je, aby učitel věděl jak video ve výuce správně použít. Video se jinak může lehce stát další nudnou a otravnou učební pomůckou.

Projekt VIDEOforALL vyvíjí metodiku pro učitele cizích jazyků, jak začlenit video do jazykového vzdělávání. Poskytne jim dostatek informací a konkrétních návodů, jak využít všech výhod, které využití videa ve výuce přináší.

https://www.facebook.com/VideoforALL.EU

Video bylo natočeno v průběhu meetingu projektového týmu v Perugii. Autorem videa je Steve Mann.

Perugia

 

WHY USE VIDEO IN LANGUAGE LEARNING?

The basic equipment of a foreign language teacher? A textbook, a CD player and a marker for writing on a whiteboard. Video? Oh yes, video, on Friday afternoon we’re going to watch a TV sitcom as an „extra“ for students. How I met your mother. It’s ace, isn’t it? It’s true that students have all downloaded it by now, but they will be happy that they don’t need to complete another boring exercise in their textbooks. And I will be able to relax a bit. After all, it’s in English. And there are subtitles. What else do they need?

The advantages of using the video as a tool for language learning have been described in countless books and articles. However, it is still often treated as a kind of supplement, something of very little value for language learning. And yet there is a large number of resources at hand. People across the globe upload 48 hours of video to YouTube every minute, which translates to nearly eight years of content every day.

Let’s face it; a lot of the content is pretty silly. But truth is, there are many worthy videos that do help enhance students’ understanding of subjects. It is obvious that the use of video is a great help for foreign language teachers in stimulating and facilitating the target language. However, it is very important that the teacher should be well-trained on using and exploiting the video. Otherwise, it becomes boring and purposeless for students.

The VIDEOforALL project develops a methodology for foreign language teachers how to blend the digital video into their curriculum. It will provide them with information and instructions on how they can use and make their own videos and take full advantage of the benefits of modern technology in language learning.

https://www.facebook.com/VideoforALL.EU

The video was made during the 3rd partnership meeting in Perugia, Italy. The author of the video is Steve Mann.

Perugia


Učení se jazyků s podporou počítače (Computer Assisted Language Learning)

„Technologie nikdy nenahradí učitele. Učitel, který technologie využívá, však nahradí toho, který je odmítá.“

Informační technologie jsou dnes již každodenní součástí běžného života a jejich zapojení do všedních činností se stále rozšiřuje. S rozvojem globalizace a potřebou studia cizích jazyků k profesním i osobním účelům, se rozvíjejí také inovativní postupy výuky.

Globání tendence klást důraz na výuku digitální a mediální gramotnosti se rozmáhá po celém světě (Frau-Meigs & Torrent, 2009).  V Evropě byla mediální gramotnost identifikována jako priorita pro 21. století. Digitální gramotnost narůstá geometrickou řadou a téměř každý den se objeví nějaká novinka ze světa technologií. Počítače, mobilní telefony, notebooky a mobilní bezdrátová zařízení mění způsob, jakým lidé komunikují, pracují, studijí a tráví volný čas.

Hobbs (2010) používá termín “digitální a mediální gramotnost” ve svém výzkumu jako zastřešující termín, který “pojímá celou řadu kognitivních, emocionálních a sociálních kompetencí, jež zahrnují použití textu, ICT nástrojů a technologií, schopnost kritického myšlení a analýzy, využití tvorby textů a kreativity, schopnosti vybídnout k reflexi a etickému myšlení stejně jako aktivní zapojení prostřednictvím týmové práce a spolupráce.”

Hobbs nahlíží na digitální gramotnost jako na kruh tvořený 5 podpůrnými mezi sebou propojenými kompetencemi. Kruh směřuje od nalezení vhodného nástroje až po schopnost samostatné i týmové práce, které jsou výsledkem tohoto procesu, a dovednost sdílet nové poznatky s okolím.

 

Základní kompetence digitální a mediální gramotnosti

Podle Peacheyho (2010) je hlavní překážkou, která znemožňuje hladkou návaznost tohoto kruhu, fakt, že se digitální technologie a komunikace po síti neustále mění. „Mnoho učitelů stále používá technologie spíše ojediněle, nebo formou odměny, aby motivovali své studenty. Využívání technologií ve výuce velmi často nepředstavuje pro pedagogické cíle velkou přidanou hodnotu.“Začátek formuláře

Učení se jazykům podporou počítače (Computer Assisted Language Learning) představuje možnost učinit jazykové vzdělávání přitažlivějším a zábavnějším. Klade však na učitele nároky ve smyslu pochopení světa technologií dvacátého prvního století. Rozvoj digitální a mediální gramotnosti učitelů je tedy nezbytnou podmínkou pro rozšíření zapojení moderních technologií do vzdělávacího procesu.

Učení se jazykům s podporou počítače je často nesprávně označováno za metodu výuky cizích jazyků. Jak už napovídá název, jedná se o využití počítačů a dalších informačních a komunikačních nástrojů jako jsou například audiovizuální prostředky či média ve výuce cizích jazyků. Je potřeba si uvědomit, že tento koncept nespočívá v tom, že učitel posadí žáky za počítač, aby vyplnili několik cvičení. Moderní pojetí učení se jazyků s podporou počítače klade důraz na komunikaci a interakci. Jak uvádí Orlová a Pavlíková (2013): „technologie se stává zprostředkovatelem mezilidské komunikace, dochází k interakci mezi studentem a učitelem (…) nebo mezi studenty navzájem.“

Díky dnešním možnostem a přístupu k informačním technologiím závisí pouze na lektorovi, do jaké míry bude chtít učení se jazyků s podporou počítače při výuce použít a na základě svých zkušeností si tak zpracovat vlastní učební plán. Koncept nabízí učitelům a studentům řadu metod, které v případě, že jsou pečlivě začleněny do vzdělávacího prostředí využívajícího technologie (skutečné i virtuální), mohou významně přispět k efektivitě jazykového vzdělávání. Metody jsou založeny budování jazykových dovedností prostřednictvím nástrojů a služeb informační a komunikační technologie, které lze na základě jejich funkcí rozdělit do těchto skupin:

I.           Komunikační nástroje

II.         Social bookmarking (záložkování na Internetu)

III.        Blogy, Wiki, sociální sítě

IV.        Nástroje společného vytváření výstupů

V.         Nástroje pro sdílení audiosouborů

VI.        Podcasting

VII.       Nástroje pro sdílení videosouborů

VIII.      Nástroje pro snímání obrazovky

IX.        Nástroje pro vytváření animací

Různé způsoby využití počítače a technologií a popisuje ve své publikaci např. G. Stockwell (2012). Pro učitele, kteří chtějí rychle a jednoduše vytvářet výukové materiály pomocí nástrojů informační a komunikační technologie a multimédií je k dispozici stránka Clilstore http://multidict.net/clilstore/. Clilstore je rozhraní pro tvorbu výukových jednotek pomocí nástrojů Wordlink a Multidict. Uživatel (učitel, nebo student) může vytvářet stránky obsahující multimédia a text propojený s elektronickými slovníky a navazujícími úlohami. Každá stránka tedy představuje výukový materiál pro výuku cizích jazyků s podporou počítače. Podrobný návod na vytvoření stránky přineseme v dalším článku.

 

Zdroje:

aPLaNet European project for language educators. http://www.aplanet-project.eu/

BEATTY, Ken. Teaching and researching computer-assisted language learning. Routledge, 2013, 304 s. ISBN 9781317862888.

FRAU-MEIGS, D., &TORRENT, J. (2009). Mapping media education policies around the world: Visions, programmes and  challenges. New York, N.Y.: United Nations Alliance of Civilizations. Retrieved 15 July 2011 from http://unesdoc.unesco.org/images/0018/001819/181917e.pdf

HEIFT, Trude a Mathias SCHULZE. Errors and Intelligence in Computer-Assisted Language Learning: Parsers and Pedagogues. Routledge, 2007, 304 s. ISBN 9781134233564.

HOBBS, R. (2010). Digital and Media Literacy: A Plan of Action. The Aspen Institute. Washington, USA. Retrieved 20 April 2011  from http://www.knightcomm.org/wp-content/uploads/2010/12/Digital_and_Media_Literacy_A_Plan_of_Action.pdf

HOLLAND, Melissa a F. Pete FISHER. The Path of Speech Technologies in Computer Assisted Language Learning: From Research Toward Practice. Routledge, 2007, 270 s. ISBN 9781135901479.

LEVY, Mike, Glenn STOCKWELL a Mark WARSCHAUER. Call dimensions: options and issues in computer assisted language learning. Routledge, 2013, 328 s. ISBN 9781135023379.

ORLOVÁ, N., PAVLÍKOVÁ, J. Navigátor: Průvodce didaktikou cizích jazyků. Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem, 2013. ISBN 978-80-7414-667-1.

PEACHEY, N. (2010). ELT and the Crisis in Education: Digital Literacy. Delta Publishing, 29 November 2010. Retrieved 20 April 2011  from http://www.deltapublishing.co.uk/development/elt-and-the-crisis-in-education-digital-literacy

STOCKWELL, Glenn. Computer-assisted language learning: diversity in research and practice. New York: Cambridge University Press, 2012, 213 s. ISBN 1107016347.

THOMAS, Michael, Hayo REINDERS a Mark WARSCHAUER. Contemporary computer-assisted language learning. New York: Bloomsbury Academic, 2012, 368 s. ISBN 9781441134509.